1. V systému se udělují dvě známky – od 0,1 – 6,0 – za technickou hodnotu a za předvedení. Tyto známky se u každého rozhodčího sčítají a podle tohoto se stanoví u každého rozhodčího samostatné pořadí jednotlivých závodníků (rozhodující při rovnosti součtu je známka za předvedení). Jedná se o obdélníkovou matici, která obsahuje “x” řádků (dle počtu závodníků) a “y” sloupců (dle počtu rozhodčích). Právě ve sloupcích matice je patrné pořadí u každého rozhodčího, které je významné pro celkové pořadí.
2. Každý závodník se porovnává s ostatními závodníky systémem jeden proti jednomu tak, že získává vítězství v případě, že je lépe umístěn u nadpoloviční většiny rozhodčích. Za toto vítězství získává 2 body. V případě, že při porovnání dvou závodníků, je stejný počet rozhodčích, u kterých získal lepší umístění se stejným počtem rozhodčích, u kterých získal horší umístění, uděluje se za toto porovnání 1 bod. Pro výsledné pořadí všech závodníků je rozhodující počet vítězství ve vzájemných porovnání s ostatními závodníky, respektive nejvyšší počet bodů, které závodník za vzájemná porovnání shora uvedeným způsobem získal.
3. V případě rovnosti bodů za vítězství + remízy se již dále jakékoliv další rozlišovací kritérium neuplatňuje – všichni závodníci získávají stejné umístění (a stejný počet bodů do žebříčku Brusličky). Je to z toho důvodu, že dříve užívané diferenciační pravidlo pro závodníky, kteří by se měli umístit na témže místě nazývané “Judges in favor” svým způsobem deformuje stěžejní princip one – by – one, když počty preferencí nemusí vůbec korespondovat s počtem vítězství (v rámci celého startovního pole). Jinak řečeno, budou-li mít závodníci shodný počet bodů za vítězství a remízy, budou všichni na stejném místě a vzájemně se již dále nebudou uvedeným pravidlem diferencovat.